někdy mě život nebaví

5. června 2013 v 17:10 | lushi |  průjem
[tohle bude ukňourané]

moc to neřeš
moc do toho řežeš

ráda bych, ale jsem příliš nešťastná a naštvaná. takže si naposledy říznu. a pak už chci mít pokoj (vím, že řešit se to ještě bude, to neovlivním)

co se stalo? ále... z tohoto semestru jsem si do svého posledního bc. semestru přenesla břímě a dost mě to trápí, protože ve skutečnosti jsem nikdy nemusela opakovat ani jednu zkoušku. a teď najednou musím opakovat celý předmět, bez férové možnosti to napravit ještě tento semestr

nyní částečně vím, kde jsem udělala chyby, takže bych si mohla příště dát pozor, ale... zároveň mám pocit, že víc jsem udělat nemohla, že jsem tomu věnovala maximum. byla jsem tedy zvědavá, jaké byly práce těch, kteří prošli. ráno jsem si hluboce řízla. a zabolelo to. fakt hodně.

vždy jsem ji bránila před vysoce urážlivými nadávkami, uznala jsem, že působí jako zlá osoba, ale že ve skutečnosti je prostě přísnější než jiní vyučující. věřila jsem, že je přísná, ale ve své přísnosti SPRAVEDLIVÁ. děcka, a když vidíte tu do očí bijící nespravedlnost, bolí to!

a ta nespravedlnost probouzí nejistotu, protože nevíte, na co se ta nespravedlnost váže. nevíte, jak ji ovlivnit, jak to změnit, jak se jí příští rok vyhnout... šlo o náhodu? je potřeba, aby určité procento studentů neprošlo? nebo se jí nelíbil vizuální styl mé práce? barvy? nebo ví, že nepatřím mezi ty lidi, co o ní říkají, že ji nenávidí? momentálně se skutečně domnívám, že jejím záměrem je, aby jí VŠICHNI studenti nenáviděli

pokud se této domněnky budu držet, vím, že příští rok na vysoké škole končím. nejsem schopna nenávisti. i když je ta osoba zlá, nespravedlivá a ubližuje spoustě lidí, nebudu k ní chovat nenávist. prostě se ji pokusím vytěsnit z mysli. protože na světě jsou zlí lidé, a když je budu nenávidět, zlý člověk se stane i ze mě. nejsem ochotná od někoho přijímat jeho negativní energii

původně jsem zamýšlela sepsat argumenty k jejímu hodnocení, ale to nemá smysl, není k užitku zde popisovat můj postoj k citacím, přebírání myšlenek a znalostem... stejně jako jsem si včera pořád dokola opakovala, že slzy nic nevyřeší a že bych se měla koncentrovat na aktuální záležitosti (a k tomuto se vrátit až další jarní semestr). koncentrovat jsem se dokázala dopoledne, po obědě mě ale popadlo nutkání své hoře sepsat

doufám, že můžu myšlenkový ventil zase utáhnout a vrátit se k tomu, co vyžaduje mou pozornost
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.