Pokud se nudíte / nemáte co na práci / prokrastinujete / vás zajímá, jak probíhá psaní seminární práce na téma, o němž nemám ani páru, a jak to za necelých 36 hodin (ne)zvládnu (?), pak se mrkněte na můj dnes znovuzprovozněný plurk (který je plný odpadu). Odkaz na můj profil zde.

Edit 15.1. 8:32 - Včera okolo jedenácté mi plurk přestal fungovat, proto ten náhlý konec dokumentace... Dopsala jsem nějakých 10.000 znaků, podívala se na Christmas in August a v jednu hodinu jsem šla spát.

V pět hodin mě čekal příjemný budíček. Zvonek! Hm, spolubydlící byla pařit a cestou přibrala nějaké lidi, kteří potom u nás zvonili... A všichni dělali rachot. Průběžně jsem usínala a probouzela se.

Osm hodin budíček normální.

9:02 - Tak na dopsání a odevzdání seminární práce (cca 5.000 znaků) mi zbývá 15 hodin. Jdu na to. Jenom 15 hodin, ten spánek toho času sežere fakt hodně D:

9:58 - Začínám mít pocit, že už nemám o čem psát. Nechce se mi, ale možná bych se mohla pustit do závěru (ještě nějaký vymyslet, že :)))

9:59 - Jé, plurk už mi funguje, tak se přesouvám tam!

Píšu článek. = Velice prokrastinuji.

Ráda bych se rozepsala a napsala ohlédnutí za 2011, za vším dobrým, co mi ten rok přinesl.

Ráda bych se zastavila a zamyslela se sama nad sebou, nad tím, jak jsem se změnila.

Vím, že jsem se změnila, k dobrému.

Cítím to v sobě samotné.

Nemusím nad sebou racionálně přemýšlet.

Prostě tam uvnitř je ten pocit.

Poprvé jsem "slavila" Silvestra a příchod nového roku.

A musím se veřejně přiznat k tomu, že se mi začínají líbit Coldplay :D

Nikdy jsem se na ně necítila, nedokázala jsem si ani v celku poslechnout celou písničku.

Vždycky mi připadali takoví nudní, jejich písničky zdlouhavé a roztahané.

A teď v nich spatřuji kouzlo.

Ten text je až trapně jednoduchý, ale i tak... :)) Je to písnička o mně.

A co teprve Yellow! To je tak krásná píseň :'-)

A znáte Pumped Up Kicks od Foster The People?

Určitě ano, jen možná nevíte, jak se jmenuje a od koho je.

Ona ta píseň zní velice vesele, ale když se zaměříte na text, je to docela šok.

Tu píseň mám v poslední době taky hodně ráda, už jen pro ten paradox.

Zajímá vás, co si v poslední době ještě pouštím několikrát denně?

Proč se vůbec ptám, i pro nezájem bych to tady napsala :))

Born to Die od Lany del Rey. Nejenže ona je velice krásná, ale také má nádherný hlas. Born to Die má navíc zvláštní atmosféru, plesá mi z něj srdíčko.

Další takovou "klidnou a tichou" atmosférou mě okouzlili Angus & Julia Stone písněmi Big Jet Plane a And The Boys.

A ještě u mě vede Robbie William s She's The One, Angels a Feel.

Konec přenosu.

Potřebovala bych i konec připojení k internetu. Částečný. Tak, abych si mohla pročítat doplňující materiály, objasňovat si nejasnou látku apod. :D

Do you sometimes wish to live without regrets? Well...

"The inability to experience regret is actually one of the diagnostic characteristics of sociopaths.

It's also a characteristic of certain kinds of brain damage.

....

If we have goals and dreams

and we want to do our best

and if we love people

and we don't want to hurt or lose them,

we should feel pain when things go wrong.

The point isn't to live without any regrets.

The point is to not hate ourselves for having them.

We need to learn to love the flawed imperfect things that we create and to forgive ourselves for creating them.

Regret doesn't remind us that we did badly.

It reminds us that we know we can do better."

Uvařila jsem si hrnec plný těstovin se špagetovou omáčkou - špagety bez špaget :))

Ale v ledničce nemám místo na uložení toho, co mi zbylo (jídlo ještě na tři chody).

Takže budu muset sníst všechno najednou?

Dneska jsem si v Lidlu koupila adventní kalendář.

Snad z něj budou vylézat malé čokoládky a né červíci :))

Semestr se blíží ke konci? Ne jakoo :D

No dobře, blíží.

Dnes jsem si vytiskla studijní opory (plus pár věcí navíc), které bych se do 16. prosince měla naučit. A je toho hrozně moc! D: A to jsem netiskla všechny ty doplňující zdroje, doporučenou a povinnou četbu apod.!

V zápočtovém týdnu (a to nejspíš všechno 16.12.) mám dvě zkoušky plus předtermín k jednomu předmětu.

Jinak mám trochu hlad :D Do Brna jsem dneska přijela po páté a už se mi v té tmě nechtělo jít nakoupit. A ještě že jsem nešla, protože bych přišla o super zábavu na koleji :D

Holky vedle v pokoji stěhovaly nábytek, tak jsem se nabídla, že pomůžu. Ty jo, to byste museli vidět, to ani nejde slovy popsat, co my tam vyváděly :D A nejlepší na tom je, že po dvou hodinách ten pokoj v konečném výsledku vypadá téměř stejně :D Ale ty procesy mezitím... :D

Pro představu.. stoly, židlemi a bordelem jsme si zabarikádovaly dveře, takže nikdo nemohl dovnitř ani ven.. A když potom někdo zazvonil, chytly jsme hroznou řezbu :D Chudák ten venku :D

Jinak dnes večer přemýšlím ve slovenštině. V souvislosti s tím jsem si vzpomněla na jeden týden, kdy jsem každý den chodila do hospody se skupinou právníků a ajťáků. Ten druhý večer mi Marek řekl: "Nebola si včera zo Slovenska?":D

Před víkendem jsem začala poslouchat hudbu, kterou jsem měla ráda, když mi bylo tak 9 nebo 10 let. Není to přímo hudba, na které jsem vyrostla, protože já vyrostla na hudbě z německého MTV, které jsme měli už od mého útlého dětství, a taky na Ozzym, kterého taťka zbožňoval.

No ale okolo těch devíti let jsem hudbu začala poslouchat tak nějak cíleně, že jsem ji měla na cd, v počítači nebo tak různě. Takže Chaozz, jejichž texty jsem uměla zpaměti, a když jsem je teď poslouchala, některé části jsem si úplně vybavovala :D Pak Red Hot Chili Peppers, Bloodhound Gang, později Offspring a Linkin Park.

Takže kromě toho teď jedu ještě pořád na korejském hip hopu (hlavně Epik High a Outsider) a The Smiths. Dobra směska, což?

A když tak vzpomínám na svůj "hudební vývoj" po tomto svým způsobem drsném začátku jsem se naprosto zvrhla, na začátku svých "náctin" jsem poslouchala ty nejhorší dostupné popové sr.. blbosti :D

O pár let později, když mi bylo tak 14, jsem své hudební zaměření opět převrátila a přešla na emo, screamo, trochu gothic rock, ale nakonec jsem se uchytila na "rádoby emo" hudbě.

A pak už to tak nějak postupně přecházelo k tomu, co poslouchám doteď.

To by pro dnešek mohlo stačit, nějak mi to nemyslí :)